CO KDYBYCH NA CHVÍLI BYL TY?
Empatie není o tom, že s někým souhlasíte. Empatie je o tom, že dokážete pochopit, jak se ten druhý cítí – i když byste se v jeho situaci cítili úplně jinak.
Improvizace je jeden z nejlepších tréninků empatie, který vůbec existuje.
Protože v improvizaci se nestáváte sebou – stáváte se někým jiným.
Jednou jste vystresovaný manažer, podruhé devítileté dítě. Za minutu hrajete stárnoucího rockera nebo prodavačku, která právě zjistila, že má dvojče v Brazílii.
Zní to jako hra? Je to hra.
Ale tahle hra vás učí vciťovat se. Vnímat. Chápat.
CO VÁM TO DÁ MIMO JEVIŠTĚ?
Lepší naslouchání – protože se učíte vnímat nejen slova, ale i to, co je za nimi. Méně předsudků – když si „zahrajete“ člověka s úplně jiným pohledem na svět, zjistíte, že jeho svět má logiku – jen je jiný než ten váš. Schopnost zvládat konflikty – protože pochopíte, že i „protistrana“ má své důvody a emoce. Větší trpělivost s druhými – místo hodnocení přichází zájem: „Co se asi děje za tím, co mi říká?“
Kdo to ovládá, tak:
Mu lidé víc důvěřují. Rozhovory jsou hlubší a smysluplnější. Konflikty se mění na porozumění. Najednou necítíte potřebu mít vždycky pravdu.
Zkuste si to dnes – představte si, že jste člověkem, se kterým nesouhlasíte. Co byste cítili, kdybyste byli na jeho místě? Co by vám chybělo? Co byste potřebovali slyšet?
Není to jednoduché. Ale stojí to za to. 
CO KDYŽ SEBEDŮVĚRA NEZNAMENÁ, ŽE SE NIKDY NEBOJÍŠ?
Všichni si občas přejeme být ten člověk, který vstoupí do místnosti a okamžitě z něj vyzařuje jistota. Jenže co když to není o tom, že se nikdy nebojíš, ale o tom, že se strachem umíš pracovat?
Sebedůvěra není o dokonalosti. Je o tom, že víš, že i když něco nevyjde podle plánu, zvládneš to. Není o tom, že nikdy neuděláš chybu. Je o tom, že si z ní nic neděláš. Není o tom, že vždycky víš, co říct. Je o tom, že nemáš problém hledat správná slova i v nejistotě.
A právě tohle se dá trénovat.
JAK SE NAUČIT BÝT V POHODĚ, I KDYŽ NEMÁŠ VŠE POD KONTROLOU?
Hraj si s chybami. Zkus si schválně říct něco špatně a pak to s klidem opravit. Uvidíš, že se nic nestane. Dělej něco, co tě trochu děsí. Dej si malou výzvu: Přihlas se o slovo na meetingu. Pošli vtipnou hlasovku, i když to normálně neděláš. Jdi na akci, kde nikoho neznáš. Reaguj, neplánuj. Místo abys v hlavě neustále vymýšlel, co řekneš, zkus si věřit, že odpověď přijde sama. Řekni „Ano, a…“ Při dalším rozhovoru místo toho, abys něco shodil, zkus myšlenku druhého podpořit a rozvinout. Uvidíš, jak se komunikace změní.
DOKUD SEBĚ NEDOVOLÍŠ CHYBOVAT, SEBEDŮVĚRA NIKDY NEPŘIJDE.
Chceš vědět, jak poznáš, že ti roste sebedůvěra? Přestaneš řešit, co si o tobě myslí ostatní. Začneš se víc smát. A možná si i trochu víc užívat situace, kdy netušíš, co se stane dál.
A to za to stojí, ne? 
